Drezurní sport pod drobnohledem: modré jazyky, 8 tisíc snímků a reakce FEI
Drezurní sport je v poslední době často středem pozornosti médií i ochránců zvířat. Nedávná prezentace skupiny veterinárních odborníků a fotografa Crispina Parelius-Johannessena, který během jednoho drezurního testu pořídil více než 8 000 snímků každého koně, otevřela zásadní debatu o welfare sportovních koní. Fotografie s vysokým rozlišením zachycují detaily, které by jinak zůstaly skryté – například modré či fialové zbarvení jazyka, napětí obličejových svalů, otoky nebo změny v chování, které mohou být známkou bolesti či stresu způsobeného tlakem udidla.
Mezinárodní jezdecká federace (FEI) na tuto prezentaci reagovala otevřeným dialogem a přezkoumáváním pravidel. Podle oficiálního vyjádření FEI je welfare koní prioritou a rozhodčí jsou školeni, aby rozpoznali známky bolesti nebo diskomfortu. FEI také připravuje úpravy pravidel, které mají lépe reflektovat nejnovější vědecké poznatky – například možnost využití moderních technologií, jako jsou detailní fotografie, při posuzování welfare přímo na soutěžích (FEI, 2024). Významnou roli hraje také vzdělávání jezdců, trenérů a rozhodčích, aby dokázali včas rozpoznat první známky nepohody koně.
Debata se však často koncentruje právě na drezurní disciplínu. Drezura je považována za královskou disciplínu jezdeckého sportu, je velmi prestižní a mediálně sledovaná, což přitahuje pozornost nejen fanoušků, ale i kritiků a ochránců zvířat. Je otázkou, zda je tento úzký pohled skutečně efektivní.
Management a životní podmínky sportovního
Špičkový sportovní kůň, ať už drezurní, parkurový nebo dostihový, žije pod pečlivým dohledem týmu odborníků. Jeho denní režim zahrnuje nejen pravidelný trénink, ale také dostatek odpočinku, volného pohybu a pastvy. Běžnou součástí péče je fyzioterapie, masáže, terapie infarčerveným světlem, pravidelná práce kováře, individuální krmný plán a časté veterinární kontroly. Vybavení je často šité na míru a každý detail, od uzdečky po podkovy, je pečlivě vybírán a pravidelně kontrolován. Sportovní koně mají často lepší zdravotní péči než většina domácích mazlíčků.
Hobby koně mají na první pohled více volného času a méně intenzivní trénink, ale jejich management bývá často méně systematický. Neúmyslné chyby nedostatečně vzdělaných nebo nezkušených jezdců či majitelů, jako je například špatně padnoucí sedlo, nevhodné krmení, nedostatek pohybu nebo zanedbaná péče o kopyta, mohou vést k dlouhodobým zdravotním problémům, které nejsou na první pohled viditelné. Výzkumy ukazují, že nesprávná péče je častou příčinou chronických bolestí zad, kulhání nebo zažívacích potíží i u rekreačních koní (Journal of Equine Veterinary Science, 2022).
Lehké srovnání managementu sportovního a hobby koně ukazuje, že welfare není automaticky lepší jen kvůli nižším sportovním nárokům. Klíčová je informovanost, systematičnost a ochota investovat do vzdělání a péče.
Jak velkou část tvoří jezdecký sport a drezura v rámci celosvětového welfare koní?
Podle údajů World Horse Welfare a FAO žije na světě přibližně 60 milionů koní. Z toho pouze malá část, zhruba 5–10 %, je využívána ve sportu – a drezurní koně tvoří ještě menší podíl. Většina světové populace koní je stále využívána k práci: v zemědělství, dopravě, těžbě nebo jako tažná síla v rozvojových zemích.
Životní podmínky těchto pracovních koní jsou často velmi tvrdé. Například v Indii, Etiopii nebo Mexiku pracují koně denně desítky kilometrů s minimální veterinární péčí, nedostatečným krmením a téměř žádným odpočinkem. Podle organizace Brooke – Action for Working Horses and Donkeys trpí miliony těchto koní preventabilními nemocemi, chronickou bolestí a podvýživou. Ve srovnání s tím mají sportovní koně, navzdory vysokým nárokům na výkon, přístup k špičkové péči, pravidelnému odpočinku a individuálnímu managementu.
Například v Indii je podle odhadů až 1,2 milionu pracovních koní, v Africe přes 7 milionů a v Latinské Americe kolem 5 milionů. Naproti tomu v celé Evropě je registrováno přibližně 1,6 milionu sportovních koní všech disciplín (FAO, 2022).
Jde debata o welfare správným směrem?
Současná debata o welfare koní je často zaměřena na drezurní sport, především kvůli jeho prestiži a mediální sledovanosti. Je však otázkou, zda je tento úzký pohled skutečně efektivní a spravedlivý. Ochránci zvířat a média často kritizují nejviditelnější část jezdeckého světa, ale mnohem méně pozornosti věnují milionům koní, kteří pracují v extrémně náročných podmínkách mimo zájem veřejnosti.
Podle odborných prací (např. McGreevy et al., 2018, Animals) a vyjádření jezdeckých federací je nutné posuzovat welfare koní komplexně, bez ohledu na jejich využití. Skutečné zlepšení pohody koní vyžaduje vzdělávání, prevenci a kontrolu nejen ve sportu, ale i v běžném chovu a pracovním nasazení.
Jakou roli hrají sociální sítě a co skutečně pomáhá?
Vliv sociálních sítí na vnímání welfare koní nelze podceňovat. Právě zde mají emotivní a často negativní příspěvky obrovský dosah – pod snímky nebo videi ukazujícími pochybení či utrpení koní bývá zpravidla mnohem více reakcí a komentářů než pod vzdělávacími příspěvky nebo pod sdílením dobré praxe. Tento efekt může vytvářet dojem, že problém je mnohem rozšířenější, než ve skutečnosti je, a zároveň posiluje polarizaci mezi různými skupinami v jezdecké komunitě.
Je proto na místě zamyslet se, zda by neměla mít stejnou, ne-li větší intenzitu i osvěta, která ukazuje dobré příklady – inspirativní jezdce, trenéry a stáje, kde je welfare koně skutečně na prvním místě. Sdílení pozitivních vzorů, konkrétních postupů a úspěšných příběhů může dlouhodobě ovlivnit chování celé komunity a vést k opravdovým změnám.
Cílem by mělo být dodržování zásad welfare koní bez ohledu na to, zda jde o špičkového sportovce, rekreačního parťáka nebo pracovního koně v rozvojové zemi. Moderní technologie nám umožňují lépe rozpoznat známky nepohody, ale skutečná změna přijde až s komplexním přístupem, vzděláváním a ochotou zlepšovat podmínky všech koní – nejen těch nejviditelnějších.
Použité zdroje:
FEI.org
Horse & Hound – New calls for action over “blue tongues” and signs of pain in dressage horses
World Horse Welfare
Brooke – Action for Working Horses and Donkeys
Journal of Equine Veterinary Science
McGreevy et al., Animals, 2018
FAO.org