Jezdecké vybavení
Pokud se vy nebo vaši blízcí věnujete jezdeckému sportu, dozajista si chcete každou chvilku se svým koněm užít. A k tomu, kromě dobré nálady, dostatku času a dobrého zázemí, potřebujete také kvalitní vybavení a dobře padnoucí jezdecký outfit. Zde najdete kompletní jezdecké vybavení pro začínající i pokročilé jezdce. Jezdecké helmy, rajtky, perka, rukavice či podkolenky.
⇒ Pár slov o vzniku jezdeckého oblečení si můžete přečíst zde.
-
Jezdecké kalhoty
-
Jezdecké bundy a vesty
-
Jezdecké mikiny
-
Jezdecké helmy
-
Jezdecké podkolenky, čepice a šály
-
Jezdecké zástěry
-
Jezdecké rukavice
-
Jezdecké boty & boty do stáje
-
Jezdecká trika
-
Jezdecké chapsy a minichapsy
-
Jezdecké bezpečnostní vesty
-
Jezdecká saka a fraky
-
Péče o kožené výrobky
-
Šporny, ostruhy a příslušenství
-
Třmeny, třmenové řemeny a příslušenství
Nejprodávanější
Výpis produktů
Farnam pěnové mýdlo na kůži v praktickém balení na cesty. Čistí a samo leští v 1 kroku.
Pár slov o historii jezdeckého oblečení
Koně byli domestikováni ve 4. tisíciletí před naším letopočtem a brzy stali nezbytnou součástí lidí při cestování, lov a válčení. Nejstarší zmínky a existence jezdeckého oděvu se však dá vysledovat až kolem roku 1900 př. n. l. Vládci Persie byli prvními lidmi, kteří v letech 550 až 330 př. n. l. kteří při jízdě na koni nosili kalhoty. Až tak daleko mohou sahat kořeny dnešních rajtek. Jiné historické důkazy však naznačují, že čistě jezdecké oblečení se v Evropě začalo nosit až během renesance, kdy se jízda stala volnočasovou aktivitou spíše než praktickou.
Ježdění se stalo uměním a kůň důkazem bohatství
Jezdectví se postupně vyvíjelo a v 16. století se ježdění stalo uměním. Velká část oblečení, které dnes vidíme, pochází z oblečení vojenských důstojníků, kteří jako první vynalezli nebo popularizovali jezdecké sporty. Byla to armáda, která rozvinula jízdu na koni jako formu umění. Vojáci potřebovali být zkušenými jezdci, aby se mohli účastnit boje. Byly tak položeny základy moderní drezúry, jak ji známe dnes. I dnes jsou k vidění metody používané ranými jezdeckými mistry ve Španělské jezdecké škole ve Vídni. Tito jezdci nosí kostýmy z 19. století včetně bílých jelenicových kalhot a klobouku bicorn - dvojrožec. Dnes pokrývkám hlav jezdců dominují bezpečnostní helmy.
Vlastnit koně čistě za účelem ježdění nikoliv pro praktické účely, bylo známkou postavení a bohatství. K tomu samozřejmě patřilo ukázat i své nejlepší oblečení, tedy v něm jezdit. Ve Francii král Ludvík XIV. nařídil účastníkům královského lovu na jelena nosit speciální uniformu. Tato móda se brzy rozšířila mezi evropskou šlechtu a to spustilo vlnu navrhování vlastních uniforem. Zbytky z této módy lze vidět i dnes to v podobě stejně barevných límečků u jezdeckých sak, které některé spolky či oddíly nosí.
Koně a kovbojové
Kromě lovení, cestování a válčení se koně také po staletí používají k pasení dobytka. Toto využití koní je pravděpodobně nejrozšířenější v Americe, kde kovbojové nahánějí svá zvířata na stovky kilometrů daleko. Kovbojské boty na vysokém podpatku s členitými ostruhami a klobouky se širokou krempou původně pocházejí ze španělského jezdeckého oděvu. To proto, že to byli právě španělští koně, kteří byli do Ameriky přivezení první. Pevné kalhoty a ochranný klobouk se širokou krempou nabízí ochranu před přírodními živly a jsou tak pro náročnou práci pasení a chovu dobytka velmi praktické.
V 60. letech 19. století se stal kovbojský - westernový styl oblečení populární také v Evropě, a tak se oblečení stalo propracovanějším a ozdobnějším. Jezdcům byla k dispozici široká škála barev a stylů. I když podobně dnešnímu vkusu a četnosti použití barev na jezdecká saka, upřednostňována byla i tehdy barva červená, námořnická modrá a zelená. Nejběžněji používanými tkaninami byly obvykle vlna nebo směsi vlna/hedvábí.
Dnešní závodní oblečení
Přestože se jezdecká móda v průběhu let celkem výrazně vyvíjela, jezdecké oblečení, zejména jezdecké sako, si stále zachovává základní tradiční vzhled. Překvapivě zřejmě nejkonzervativnější zůstává jezdecký outfit v rámci skokového ježdění. Mnohem více vzorů a barev je k vidění u westernových jezdců. Drezurní sport je pro změnu ozdoben mnoha třpytivými kamínky a ozdobami.
V posledních letech došlo také k většímu posunu k důrazu na bezpečnost než k pouhému dodržování tradice, což bylo zvláště patrné v drezurním sportu, kde se namísto tradičních cylindrů začala povinně používat jezdecká přilba. Příkladem je mistryně světa v drezuře Charlotte Dujardin, která vyhrála všechny své tituly s helmou nikoliv s tradičním cylindrem.